Diskuze

Cherry napsal:

Hypatia napsal:

haslerka napsal:

haslerka napsal:

haslerka napsal:

haslerka napsal:Tak jsem zvědavá, jestli v tom filmu bude zmínka  jeho dovolené ve Francii a čím byli jeho rodiče, že si to mohli dovolit financovat.

Tak prý měli na náměstí ve Všetatech cukrárnu.

Psala nějaká paní na FB

Dětství
V kolektivu byl oblíben pro pěkný a přátelský vztah ke spolužákům. Byl tichý, přemýšlivý, velmi sečtělý, zajímala jej příroda, technika a historie již od nejnižších tříd.

Posudek ředitelství ZDŠ ve Všetatech, 3. březen 1969

Životní příběh Jana Palacha se až do 16. ledna 1969 nelišil ničím zásadním od osudů řady jeho vrstevníků. Vyrůstal ve Všetatech u Mělníku, v městečku vzdáleném necelých padesát kilometrů od Prahy, kde se 11. srpna 1948 narodil v soukromém sanatoriu.
Otec Josef Palach provozoval ve Všetatech již od poloviny třicátých let cukrářskou dílnu s obchodem. Jeho manželka Libuše, rozená Kostomlatská, se starala o domácnost. Rodiče se aktivně účastnili místního života: docházeli do Sokola a hráli divadlo v ochotnickém spolku, Josef Palach byl členem národně socialistické strany a Libuše Palachová byla členkou evangelického sboru v nedaleké Libiši. Své syny – Jana i prvorozeného Jiřího (1941) – se snažili vychovávat v duchu prvorepublikových a vlasteneckých tradic.
Na začátku padesátých let museli Palachovi stejně jako většina živnostníků zavřít cukrářství a o pár let později také dílnu. Josef Palach pak sehnal jen dělnickou práci v podniku Mlýny a pekárny v Brandýse nad Labem a Libuše Palachová nastoupila jako prodavačka do stánku Restaurací a jídelen na nádraží ve Všetatech. I přes tyto zkušenosti vstoupila Libuše Palachová v roce 1957 do KSČ. Důvod byl jediný – chtěla zajistit, aby její synové mohli v budoucnu studovat. V roce 1962 zažila rodina velký otřes, když na srdeční infarkt zemřel Josef Palach. Starší syn Jiří byl již dospělý, takže Libuše Palachová zůstala doma pouze s Janem.

Pořád nevím, kde vzal peníze na tu dovolenou.  Tátu už v té době neměl. 

Na CSFD o filmu píšou tohle:

Obsah

zobrazit všechny obsahy

• Film pozoruje posledních několik měsíců života Jana Palacha. Pozoruje jej na základě dostupných faktických pramenů a zároveň přemýšlí, co tomu mladému muži táhlo hlavou. Jan Palach nikomu z blízkých o svém rozhodnutí dopředu neřekl. Ani nenaznačil, že by byl něčeho takového schopen. Ve filmu prochází vztahem se svou přítelkyní Helenkou, bouřlivým kolejním životem roku 1968, soužitím s mámou doma ve Všetatech, zažije studentské brigády v Kazachstánu a Francii, chodí do školy, pozoruje a mlčí. Stejně jako se od podzimu 68 mění veřejný život, ráz ulic i výrazy lidí, stává se něco s Janem. Jak to, že si ničeho nevšimla jeho dívka, máma, spolužáci? Ještě to ráno si Jan vzal od mámy svačinu, na koleji vtipkoval se spolubydlícím a před odchodem do města se vysprchoval. Kamera po celý film sleduje Janovu tvář a snaží se zachytit okamžiky rozhodnutí…
  
  

https://www.csfd.cz/film/541173-jan-palach/prehled/

Je to prostě divný. 

Studentské brigády v zahraničí?  O tom vůbec nic nevím a nic jsem neslyšela. Co na to Cherry?

Už jsem psala.
Studentské mezinárodní výměnné brigády v letech polit.uvolnění 67-68.
Především vysokoškoláci s dobrými  studijními výsledky.
Organizovaly to patrně příslušné 1fakulty.  je to i ve  filmu o Palachovi.
J.Palach se znal dobře i  s ruskými studenty, měl v SSSR  přátele,  (ve filmu Voloďa), pracoval na brigádách v Kazachstánu, i ve Francii.

haslerka napsal:Docela by mě zajímalo, jak by se choval v dnešní době.

Jestli by též bojoval za vlastní národ, nebo by byl ten sluníčkový vítač.

haslerka napsal:Z jiného soudku:




[size=33]Kanada hodlá přijmout milion přistěhovalců. Migranti jsou přínosem, zdůvodnil ministr
11. ledna 2019, 13:52 — Autor: ČTK
Kanada chce do roku 2021 přijmout milion přistěhovalců. Ve výroční zprávě to parlamentu oznámil kanadský ministr pro imigraci Ahmed Hussen. Pokud chce Kanada, kde žije necelých 37 milionů obyvatel, svému závazku dostát, znamená to, že do země každý rok počínaje letoškem přijde 333.000 imigrantů.[/size]

Hypatia napsal:

haslerka napsal:

haslerka napsal:

haslerka napsal:

haslerka napsal:Tak jsem zvědavá, jestli v tom filmu bude zmínka  jeho dovolené ve Francii a čím byli jeho rodiče, že si to mohli dovolit financovat.

Tak prý měli na náměstí ve Všetatech cukrárnu.

Psala nějaká paní na FB

Dětství
V kolektivu byl oblíben pro pěkný a přátelský vztah ke spolužákům. Byl tichý, přemýšlivý, velmi sečtělý, zajímala jej příroda, technika a historie již od nejnižších tříd.

Posudek ředitelství ZDŠ ve Všetatech, 3. březen 1969

Životní příběh Jana Palacha se až do 16. ledna 1969 nelišil ničím zásadním od osudů řady jeho vrstevníků. Vyrůstal ve Všetatech u Mělníku, v městečku vzdáleném necelých padesát kilometrů od Prahy, kde se 11. srpna 1948 narodil v soukromém sanatoriu.
Otec Josef Palach provozoval ve Všetatech již od poloviny třicátých let cukrářskou dílnu s obchodem. Jeho manželka Libuše, rozená Kostomlatská, se starala o domácnost. Rodiče se aktivně účastnili místního života: docházeli do Sokola a hráli divadlo v ochotnickém spolku, Josef Palach byl členem národně socialistické strany a Libuše Palachová byla členkou evangelického sboru v nedaleké Libiši. Své syny – Jana i prvorozeného Jiřího (1941) – se snažili vychovávat v duchu prvorepublikových a vlasteneckých tradic.
Na začátku padesátých let museli Palachovi stejně jako většina živnostníků zavřít cukrářství a o pár let později také dílnu. Josef Palach pak sehnal jen dělnickou práci v podniku Mlýny a pekárny v Brandýse nad Labem a Libuše Palachová nastoupila jako prodavačka do stánku Restaurací a jídelen na nádraží ve Všetatech. I přes tyto zkušenosti vstoupila Libuše Palachová v roce 1957 do KSČ. Důvod byl jediný – chtěla zajistit, aby její synové mohli v budoucnu studovat. V roce 1962 zažila rodina velký otřes, když na srdeční infarkt zemřel Josef Palach. Starší syn Jiří byl již dospělý, takže Libuše Palachová zůstala doma pouze s Janem.

Pořád nevím, kde vzal peníze na tu dovolenou.  Tátu už v té době neměl. 

Na CSFD o filmu píšou tohle:

Obsah

zobrazit všechny obsahy

• Film pozoruje posledních několik měsíců života Jana Palacha. Pozoruje jej na základě dostupných faktických pramenů a zároveň přemýšlí, co tomu mladému muži táhlo hlavou. Jan Palach nikomu z blízkých o svém rozhodnutí dopředu neřekl. Ani nenaznačil, že by byl něčeho takového schopen. Ve filmu prochází vztahem se svou přítelkyní Helenkou, bouřlivým kolejním životem roku 1968, soužitím s mámou doma ve Všetatech, zažije studentské brigády v Kazachstánu a Francii, chodí do školy, pozoruje a mlčí. Stejně jako se od podzimu 68 mění veřejný život, ráz ulic i výrazy lidí, stává se něco s Janem. Jak to, že si ničeho nevšimla jeho dívka, máma, spolužáci? Ještě to ráno si Jan vzal od mámy svačinu, na koleji vtipkoval se spolubydlícím a před odchodem do města se vysprchoval. Kamera po celý film sleduje Janovu tvář a snaží se zachytit okamžiky rozhodnutí…
  
  

https://www.csfd.cz/film/541173-jan-palach/prehled/

Je to prostě divný. 

Studentské brigády v zahraničí?  O tom vůbec nic nevím a nic jsem neslyšela. Co na to Cherry?

haslerka napsal:

haslerka napsal:

Hypatia napsal:

haslerka napsal:

haslerka napsal:Tak jsem zvědavá, jestli v tom filmu bude zmínka  jeho dovolené ve Francii a čím byli jeho rodiče, že si to mohli dovolit financovat.

Tak prý měli na náměstí ve Všetatech cukrárnu.

Psala nějaká paní na FB

Dětství
V kolektivu byl oblíben pro pěkný a přátelský vztah ke spolužákům. Byl tichý, přemýšlivý, velmi sečtělý, zajímala jej příroda, technika a historie již od nejnižších tříd.

Posudek ředitelství ZDŠ ve Všetatech, 3. březen 1969

Životní příběh Jana Palacha se až do 16. ledna 1969 nelišil ničím zásadním od osudů řady jeho vrstevníků. Vyrůstal ve Všetatech u Mělníku, v městečku vzdáleném necelých padesát kilometrů od Prahy, kde se 11. srpna 1948 narodil v soukromém sanatoriu.
Otec Josef Palach provozoval ve Všetatech již od poloviny třicátých let cukrářskou dílnu s obchodem. Jeho manželka Libuše, rozená Kostomlatská, se starala o domácnost. Rodiče se aktivně účastnili místního života: docházeli do Sokola a hráli divadlo v ochotnickém spolku, Josef Palach byl členem národně socialistické strany a Libuše Palachová byla členkou evangelického sboru v nedaleké Libiši. Své syny – Jana i prvorozeného Jiřího (1941) – se snažili vychovávat v duchu prvorepublikových a vlasteneckých tradic.
Na začátku padesátých let museli Palachovi stejně jako většina živnostníků zavřít cukrářství a o pár let později také dílnu. Josef Palach pak sehnal jen dělnickou práci v podniku Mlýny a pekárny v Brandýse nad Labem a Libuše Palachová nastoupila jako prodavačka do stánku Restaurací a jídelen na nádraží ve Všetatech. I přes tyto zkušenosti vstoupila Libuše Palachová v roce 1957 do KSČ. Důvod byl jediný – chtěla zajistit, aby její synové mohli v budoucnu studovat. V roce 1962 zažila rodina velký otřes, když na srdeční infarkt zemřel Josef Palach. Starší syn Jiří byl již dospělý, takže Libuše Palachová zůstala doma pouze s Janem.

Tak pak mi vysvětli tu Francii. 100% mu to  někdo financoval. A tudíž je velmi pravděpodobné, že to mělo důvod.

Na CSFD píšou, že prý brigády v Kazachstánu i ve Francii.
 

Pak je mi divný, že na wikipedii o tom ani zmínka

Koukám, že byl činorodý a snaživý...:




http://www.janpalach.cz/cs/default/jan-palach/studium




V létě 1967 se zúčastnil pracovního zájezdu do Kazachstánu a o rok později byl hlavním organizátorem brigády do oblasti Leningradu. Na jaře 1968 pomáhal na VŠE zakládat Akademickou radu studentů.
Na VŠE zažil také Jan Palach období Pražského jara, které pro něho znamenalo zásadní životní zlom. Již předtím se sice zajímal o politiku (svým přátelům například rozdával různé strojopisné texty, mezi nimi dopis Alexandra Solženicyna, texty Ludvíka Vaculíka či přepisy projevů ze sjezdu spisovatelů), v roce 1968 se však jeho zájem o věci veřejné ještě vystupňoval. Na jaře 1968 se zúčastnil řady diskusních setkání a mítinků.

haslerka napsal:

haslerka napsal:

haslerka napsal:

haslerka napsal:Tak jsem zvědavá, jestli v tom filmu bude zmínka  jeho dovolené ve Francii a čím byli jeho rodiče, že si to mohli dovolit financovat.

Tak prý měli na náměstí ve Všetatech cukrárnu.

Psala nějaká paní na FB

Dětství
V kolektivu byl oblíben pro pěkný a přátelský vztah ke spolužákům. Byl tichý, přemýšlivý, velmi sečtělý, zajímala jej příroda, technika a historie již od nejnižších tříd.

Posudek ředitelství ZDŠ ve Všetatech, 3. březen 1969

Životní příběh Jana Palacha se až do 16. ledna 1969 nelišil ničím zásadním od osudů řady jeho vrstevníků. Vyrůstal ve Všetatech u Mělníku, v městečku vzdáleném necelých padesát kilometrů od Prahy, kde se 11. srpna 1948 narodil v soukromém sanatoriu.
Otec Josef Palach provozoval ve Všetatech již od poloviny třicátých let cukrářskou dílnu s obchodem. Jeho manželka Libuše, rozená Kostomlatská, se starala o domácnost. Rodiče se aktivně účastnili místního života: docházeli do Sokola a hráli divadlo v ochotnickém spolku, Josef Palach byl členem národně socialistické strany a Libuše Palachová byla členkou evangelického sboru v nedaleké Libiši. Své syny – Jana i prvorozeného Jiřího (1941) – se snažili vychovávat v duchu prvorepublikových a vlasteneckých tradic.
Na začátku padesátých let museli Palachovi stejně jako většina živnostníků zavřít cukrářství a o pár let později také dílnu. Josef Palach pak sehnal jen dělnickou práci v podniku Mlýny a pekárny v Brandýse nad Labem a Libuše Palachová nastoupila jako prodavačka do stánku Restaurací a jídelen na nádraží ve Všetatech. I přes tyto zkušenosti vstoupila Libuše Palachová v roce 1957 do KSČ. Důvod byl jediný – chtěla zajistit, aby její synové mohli v budoucnu studovat. V roce 1962 zažila rodina velký otřes, když na srdeční infarkt zemřel Josef Palach. Starší syn Jiří byl již dospělý, takže Libuše Palachová zůstala doma pouze s Janem.

Pořád nevím, kde vzal peníze na tu dovolenou.  Tátu už v té době neměl. 

Na CSFD o filmu píšou tohle:

Obsah

zobrazit všechny obsahy

• Film pozoruje posledních několik měsíců života Jana Palacha. Pozoruje jej na základě dostupných faktických pramenů a zároveň přemýšlí, co tomu mladému muži táhlo hlavou. Jan Palach nikomu z blízkých o svém rozhodnutí dopředu neřekl. Ani nenaznačil, že by byl něčeho takového schopen. Ve filmu prochází vztahem se svou přítelkyní Helenkou, bouřlivým kolejním životem roku 1968, soužitím s mámou doma ve Všetatech, zažije studentské brigády v Kazachstánu a Francii, chodí do školy, pozoruje a mlčí. Stejně jako se od podzimu 68 mění veřejný život, ráz ulic i výrazy lidí, stává se něco s Janem. Jak to, že si ničeho nevšimla jeho dívka, máma, spolužáci? Ještě to ráno si Jan vzal od mámy svačinu, na koleji vtipkoval se spolubydlícím a před odchodem do města se vysprchoval. Kamera po celý film sleduje Janovu tvář a snaží se zachytit okamžiky rozhodnutí…
  
  

https://www.csfd.cz/film/541173-jan-palach/prehled/

Uhaste mě!

Čest být prvním

haslerka napsal:

Hypatia napsal:

haslerka napsal:

haslerka napsal:Tak jsem zvědavá, jestli v tom filmu bude zmínka  jeho dovolené ve Francii a čím byli jeho rodiče, že si to mohli dovolit financovat.

Tak prý měli na náměstí ve Všetatech cukrárnu.

Psala nějaká paní na FB

Dětství
V kolektivu byl oblíben pro pěkný a přátelský vztah ke spolužákům. Byl tichý, přemýšlivý, velmi sečtělý, zajímala jej příroda, technika a historie již od nejnižších tříd.

Posudek ředitelství ZDŠ ve Všetatech, 3. březen 1969

Životní příběh Jana Palacha se až do 16. ledna 1969 nelišil ničím zásadním od osudů řady jeho vrstevníků. Vyrůstal ve Všetatech u Mělníku, v městečku vzdáleném necelých padesát kilometrů od Prahy, kde se 11. srpna 1948 narodil v soukromém sanatoriu.
Otec Josef Palach provozoval ve Všetatech již od poloviny třicátých let cukrářskou dílnu s obchodem. Jeho manželka Libuše, rozená Kostomlatská, se starala o domácnost. Rodiče se aktivně účastnili místního života: docházeli do Sokola a hráli divadlo v ochotnickém spolku, Josef Palach byl členem národně socialistické strany a Libuše Palachová byla členkou evangelického sboru v nedaleké Libiši. Své syny – Jana i prvorozeného Jiřího (1941) – se snažili vychovávat v duchu prvorepublikových a vlasteneckých tradic.
Na začátku padesátých let museli Palachovi stejně jako většina živnostníků zavřít cukrářství a o pár let později také dílnu. Josef Palach pak sehnal jen dělnickou práci v podniku Mlýny a pekárny v Brandýse nad Labem a Libuše Palachová nastoupila jako prodavačka do stánku Restaurací a jídelen na nádraží ve Všetatech. I přes tyto zkušenosti vstoupila Libuše Palachová v roce 1957 do KSČ. Důvod byl jediný – chtěla zajistit, aby její synové mohli v budoucnu studovat. V roce 1962 zažila rodina velký otřes, když na srdeční infarkt zemřel Josef Palach. Starší syn Jiří byl již dospělý, takže Libuše Palachová zůstala doma pouze s Janem.

Tak pak mi vysvětli tu Francii. 100% mu to  někdo financoval. A tudíž je velmi pravděpodobné, že to mělo důvod.

Na CSFD píšou, že prý brigády v Kazachstánu i ve Francii.
 

Pak je mi divný, že na wikipedii o tom ani zmínka

Koukám, že byl činorodý a snaživý...:

Hypatia napsal:

haslerka napsal:

haslerka napsal:Tak jsem zvědavá, jestli v tom filmu bude zmínka  jeho dovolené ve Francii a čím byli jeho rodiče, že si to mohli dovolit financovat.

Tak prý měli na náměstí ve Všetatech cukrárnu.

Psala nějaká paní na FB

Dětství
V kolektivu byl oblíben pro pěkný a přátelský vztah ke spolužákům. Byl tichý, přemýšlivý, velmi sečtělý, zajímala jej příroda, technika a historie již od nejnižších tříd.

Posudek ředitelství ZDŠ ve Všetatech, 3. březen 1969

Životní příběh Jana Palacha se až do 16. ledna 1969 nelišil ničím zásadním od osudů řady jeho vrstevníků. Vyrůstal ve Všetatech u Mělníku, v městečku vzdáleném necelých padesát kilometrů od Prahy, kde se 11. srpna 1948 narodil v soukromém sanatoriu.
Otec Josef Palach provozoval ve Všetatech již od poloviny třicátých let cukrářskou dílnu s obchodem. Jeho manželka Libuše, rozená Kostomlatská, se starala o domácnost. Rodiče se aktivně účastnili místního života: docházeli do Sokola a hráli divadlo v ochotnickém spolku, Josef Palach byl členem národně socialistické strany a Libuše Palachová byla členkou evangelického sboru v nedaleké Libiši. Své syny – Jana i prvorozeného Jiřího (1941) – se snažili vychovávat v duchu prvorepublikových a vlasteneckých tradic.
Na začátku padesátých let museli Palachovi stejně jako většina živnostníků zavřít cukrářství a o pár let později také dílnu. Josef Palach pak sehnal jen dělnickou práci v podniku Mlýny a pekárny v Brandýse nad Labem a Libuše Palachová nastoupila jako prodavačka do stánku Restaurací a jídelen na nádraží ve Všetatech. I přes tyto zkušenosti vstoupila Libuše Palachová v roce 1957 do KSČ. Důvod byl jediný – chtěla zajistit, aby její synové mohli v budoucnu studovat. V roce 1962 zažila rodina velký otřes, když na srdeční infarkt zemřel Josef Palach. Starší syn Jiří byl již dospělý, takže Libuše Palachová zůstala doma pouze s Janem.

Tak pak mi vysvětli tu Francii. 100% mu to  někdo financoval. A tudíž je velmi pravděpodobné, že to mělo důvod.

haslerka napsal:

haslerka napsal:

haslerka napsal:

haslerka napsal:Tak jsem zvědavá, jestli v tom filmu bude zmínka  jeho dovolené ve Francii a čím byli jeho rodiče, že si to mohli dovolit financovat.

Tak prý měli na náměstí ve Všetatech cukrárnu.

Psala nějaká paní na FB

Dětství
V kolektivu byl oblíben pro pěkný a přátelský vztah ke spolužákům. Byl tichý, přemýšlivý, velmi sečtělý, zajímala jej příroda, technika a historie již od nejnižších tříd.

Posudek ředitelství ZDŠ ve Všetatech, 3. březen 1969

Životní příběh Jana Palacha se až do 16. ledna 1969 nelišil ničím zásadním od osudů řady jeho vrstevníků. Vyrůstal ve Všetatech u Mělníku, v městečku vzdáleném necelých padesát kilometrů od Prahy, kde se 11. srpna 1948 narodil v soukromém sanatoriu.
Otec Josef Palach provozoval ve Všetatech již od poloviny třicátých let cukrářskou dílnu s obchodem. Jeho manželka Libuše, rozená Kostomlatská, se starala o domácnost. Rodiče se aktivně účastnili místního života: docházeli do Sokola a hráli divadlo v ochotnickém spolku, Josef Palach byl členem národně socialistické strany a Libuše Palachová byla členkou evangelického sboru v nedaleké Libiši. Své syny – Jana i prvorozeného Jiřího (1941) – se snažili vychovávat v duchu prvorepublikových a vlasteneckých tradic.
Na začátku padesátých let museli Palachovi stejně jako většina živnostníků zavřít cukrářství a o pár let později také dílnu. Josef Palach pak sehnal jen dělnickou práci v podniku Mlýny a pekárny v Brandýse nad Labem a Libuše Palachová nastoupila jako prodavačka do stánku Restaurací a jídelen na nádraží ve Všetatech. I přes tyto zkušenosti vstoupila Libuše Palachová v roce 1957 do KSČ. Důvod byl jediný – chtěla zajistit, aby její synové mohli v budoucnu studovat. V roce 1962 zažila rodina velký otřes, když na srdeční infarkt zemřel Josef Palach. Starší syn Jiří byl již dospělý, takže Libuše Palachová zůstala doma pouze s Janem.

Pořád nevím, kde vzal peníze na tu dovolenou.  Tátu už v té době neměl. 

Na CSFD o filmu píšou tohle:

Obsah

zobrazit všechny obsahy

• Film pozoruje posledních několik měsíců života Jana Palacha. Pozoruje jej na základě dostupných faktických pramenů a zároveň přemýšlí, co tomu mladému muži táhlo hlavou. Jan Palach nikomu z blízkých o svém rozhodnutí dopředu neřekl. Ani nenaznačil, že by byl něčeho takového schopen. Ve filmu prochází vztahem se svou přítelkyní Helenkou, bouřlivým kolejním životem roku 1968, soužitím s mámou doma ve Všetatech, zažije studentské brigády v Kazachstánu a Francii, chodí do školy, pozoruje a mlčí. Stejně jako se od podzimu 68 mění veřejný život, ráz ulic i výrazy lidí, stává se něco s Janem. Jak to, že si ničeho nevšimla jeho dívka, máma, spolužáci? Ještě to ráno si Jan vzal od mámy svačinu, na koleji vtipkoval se spolubydlícím a před odchodem do města se vysprchoval. Kamera po celý film sleduje Janovu tvář a snaží se zachytit okamžiky rozhodnutí…
  
  

https://www.csfd.cz/film/541173-jan-palach/prehled/

haslerka napsal:

haslerka napsal:Tak jsem zvědavá, jestli v tom filmu bude zmínka  jeho dovolené ve Francii a čím byli jeho rodiče, že si to mohli dovolit financovat.

Tak prý měli na náměstí ve Všetatech cukrárnu.

Psala nějaká paní na FB

Dětství
V kolektivu byl oblíben pro pěkný a přátelský vztah ke spolužákům. Byl tichý, přemýšlivý, velmi sečtělý, zajímala jej příroda, technika a historie již od nejnižších tříd.

Posudek ředitelství ZDŠ ve Všetatech, 3. březen 1969

Životní příběh Jana Palacha se až do 16. ledna 1969 nelišil ničím zásadním od osudů řady jeho vrstevníků. Vyrůstal ve Všetatech u Mělníku, v městečku vzdáleném necelých padesát kilometrů od Prahy, kde se 11. srpna 1948 narodil v soukromém sanatoriu.
Otec Josef Palach provozoval ve Všetatech již od poloviny třicátých let cukrářskou dílnu s obchodem. Jeho manželka Libuše, rozená Kostomlatská, se starala o domácnost. Rodiče se aktivně účastnili místního života: docházeli do Sokola a hráli divadlo v ochotnickém spolku, Josef Palach byl členem národně socialistické strany a Libuše Palachová byla členkou evangelického sboru v nedaleké Libiši. Své syny – Jana i prvorozeného Jiřího (1941) – se snažili vychovávat v duchu prvorepublikových a vlasteneckých tradic.
Na začátku padesátých let museli Palachovi stejně jako většina živnostníků zavřít cukrářství a o pár let později také dílnu. Josef Palach pak sehnal jen dělnickou práci v podniku Mlýny a pekárny v Brandýse nad Labem a Libuše Palachová nastoupila jako prodavačka do stánku Restaurací a jídelen na nádraží ve Všetatech. I přes tyto zkušenosti vstoupila Libuše Palachová v roce 1957 do KSČ. Důvod byl jediný – chtěla zajistit, aby její synové mohli v budoucnu studovat. V roce 1962 zažila rodina velký otřes, když na srdeční infarkt zemřel Josef Palach. Starší syn Jiří byl již dospělý, takže Libuše Palachová zůstala doma pouze s Janem.

haslerka napsal:

haslerka napsal:

haslerka napsal:Tak jsem zvědavá, jestli v tom filmu bude zmínka  jeho dovolené ve Francii a čím byli jeho rodiče, že si to mohli dovolit financovat.

Tak prý měli na náměstí ve Všetatech cukrárnu.

Psala nějaká paní na FB

Dětství
V kolektivu byl oblíben pro pěkný a přátelský vztah ke spolužákům. Byl tichý, přemýšlivý, velmi sečtělý, zajímala jej příroda, technika a historie již od nejnižších tříd.

Posudek ředitelství ZDŠ ve Všetatech, 3. březen 1969

Životní příběh Jana Palacha se až do 16. ledna 1969 nelišil ničím zásadním od osudů řady jeho vrstevníků. Vyrůstal ve Všetatech u Mělníku, v městečku vzdáleném necelých padesát kilometrů od Prahy, kde se 11. srpna 1948 narodil v soukromém sanatoriu.
Otec Josef Palach provozoval ve Všetatech již od poloviny třicátých let cukrářskou dílnu s obchodem. Jeho manželka Libuše, rozená Kostomlatská, se starala o domácnost. Rodiče se aktivně účastnili místního života: docházeli do Sokola a hráli divadlo v ochotnickém spolku, Josef Palach byl členem národně socialistické strany a Libuše Palachová byla členkou evangelického sboru v nedaleké Libiši. Své syny – Jana i prvorozeného Jiřího (1941) – se snažili vychovávat v duchu prvorepublikových a vlasteneckých tradic.
Na začátku padesátých let museli Palachovi stejně jako většina živnostníků zavřít cukrářství a o pár let později také dílnu. Josef Palach pak sehnal jen dělnickou práci v podniku Mlýny a pekárny v Brandýse nad Labem a Libuše Palachová nastoupila jako prodavačka do stánku Restaurací a jídelen na nádraží ve Všetatech. I přes tyto zkušenosti vstoupila Libuše Palachová v roce 1957 do KSČ. Důvod byl jediný – chtěla zajistit, aby její synové mohli v budoucnu studovat. V roce 1962 zažila rodina velký otřes, když na srdeční infarkt zemřel Josef Palach. Starší syn Jiří byl již dospělý, takže Libuše Palachová zůstala doma pouze s Janem.

Pořád nevím, kde vzal peníze na tu dovolenou.  Tátu už v té době neměl. 

• Film pozoruje posledních několik měsíců života Jana Palacha. Pozoruje jej na základě dostupných faktických pramenů a zároveň přemýšlí, co tomu mladému muži táhlo hlavou. Jan Palach nikomu z blízkých o svém rozhodnutí dopředu neřekl. Ani nenaznačil, že by byl něčeho takového schopen. Ve filmu prochází vztahem se svou přítelkyní Helenkou, bouřlivým kolejním životem roku 1968, soužitím s mámou doma ve Všetatech, zažije studentské brigády v Kazachstánu a Francii, chodí do školy, pozoruje a mlčí. Stejně jako se od podzimu 68 mění veřejný život, ráz ulic i výrazy lidí, stává se něco s Janem. Jak to, že si ničeho nevšimla jeho dívka, máma, spolužáci? Ještě to ráno si Jan vzal od mámy svačinu, na koleji vtipkoval se spolubydlícím a před odchodem do města se vysprchoval. Kamera po celý film sleduje Janovu tvář a snaží se zachytit okamžiky rozhodnutí…
  
  

Hypatia napsal:

O Zátopkovi i Pachmanovi byl  jejich postoj k režimu normalizace známý.
Byl tam ale zřejmě status vzájemného "neútočení".
Zátopek chtěl závodit ve světě a stát chtěl mít své vítěze...

Jinak spisovatelé ( Kohout, Vaculík, Štětina, Procházka, Havel-) byly známé postavy Pražského jara-.
Měli ke studentům hoodně blízko, vycházel časopis MY 67, taky "Co si o tom myslíte vy ","Mladý svět atd.

Konec cenzury, který prosadil Svaz spisovatelů na svém sjezdu,  přijala mládež  a studenti s nadšením

No to jsem i slyšela, ale nikdy mě nenapadlo, že se osobně stýkaj. Pořád jsem to brala tak, že jedni někde píšou a druzí na úplně jiném místě to čtou. Ale přímá osobní spolupráce? A to chodili studenti do jejich bytů nebo oni za studentama na koleje? Nebo měli nějaké jiné doupě - hospodu...???

Spisovatelé chodili na fakulty přednášet, odjakživa, v těchto letech ještě víc, zvlášť na Filos.fakultu , taky pořádali společné besedy se studenty, někdy ale chodili stuidenti i  do bytů spisovatelů- třeba se poradit o aktuálním článku do nějakého časopisu.
(To by možná přesně věděla např. Lenka Procházková, i když byla tehdy malá,
jak studenti chodili za jejím otcem domů , ale i za jinými- Vaculíkem, Kohoutem... )

Aha, tak to se mi zase rozšířily obzory. Děkuji.

haslerka napsal:

haslerka napsal:Tak jsem zvědavá, jestli v tom filmu bude zmínka  jeho dovolené ve Francii a čím byli jeho rodiče, že si to mohli dovolit financovat.

Tak prý měli na náměstí ve Všetatech cukrárnu.

Psala nějaká paní na FB

Dětství
V kolektivu byl oblíben pro pěkný a přátelský vztah ke spolužákům. Byl tichý, přemýšlivý, velmi sečtělý, zajímala jej příroda, technika a historie již od nejnižších tříd.

Posudek ředitelství ZDŠ ve Všetatech, 3. březen 1969

Životní příběh Jana Palacha se až do 16. ledna 1969 nelišil ničím zásadním od osudů řady jeho vrstevníků. Vyrůstal ve Všetatech u Mělníku, v městečku vzdáleném necelých padesát kilometrů od Prahy, kde se 11. srpna 1948 narodil v soukromém sanatoriu.
Otec Josef Palach provozoval ve Všetatech již od poloviny třicátých let cukrářskou dílnu s obchodem. Jeho manželka Libuše, rozená Kostomlatská, se starala o domácnost. Rodiče se aktivně účastnili místního života: docházeli do Sokola a hráli divadlo v ochotnickém spolku, Josef Palach byl členem národně socialistické strany a Libuše Palachová byla členkou evangelického sboru v nedaleké Libiši. Své syny – Jana i prvorozeného Jiřího (1941) – se snažili vychovávat v duchu prvorepublikových a vlasteneckých tradic.
Na začátku padesátých let museli Palachovi stejně jako většina živnostníků zavřít cukrářství a o pár let později také dílnu. Josef Palach pak sehnal jen dělnickou práci v podniku Mlýny a pekárny v Brandýse nad Labem a Libuše Palachová nastoupila jako prodavačka do stánku Restaurací a jídelen na nádraží ve Všetatech. I přes tyto zkušenosti vstoupila Libuše Palachová v roce 1957 do KSČ. Důvod byl jediný – chtěla zajistit, aby její synové mohli v budoucnu studovat. V roce 1962 zažila rodina velký otřes, když na srdeční infarkt zemřel Josef Palach. Starší syn Jiří byl již dospělý, takže Libuše Palachová zůstala doma pouze s Janem.

haslerka napsal:Tak jsem zvědavá, jestli v tom filmu bude zmínka  jeho dovolené ve Francii a čím byli jeho rodiče, že si to mohli dovolit financovat.

Cherry napsal:

Hypatia napsal:

Cherry napsal:

Hypatia napsal:

Cherry napsal:

Hypatia napsal:

haslerka napsal:

Hypatia napsal:http://www.rukojmi.cz/clanky/domaci-politika/870-jan-palach-absolutni-sebeobetovani-jako-memento-pro-nas-vsechny-opravdu-nezbytnost

Dlouho jsem od Olšera nic nečetla.




A pokud v Palachově aktu přeci jen hrál roli milostný vztah, možná chtěl zabít dvě mouchy jednou ranou. Být politicky činný a probudit lidi (podle mě fakt netušil, že to bude skutečné) a zároveň udělat dojem na svou milou.

Přesně to si myslím.

Chtěl svou lásku něčím ohromit.

Nechtěl myslím umřít.


Jenže pak už mu bylo blbý přiznat úplnou pravdu.  Radši tedy zemřel jako hrdina než psychicky labilní kluk.

Jj, přesně.

Tohle je na Wikipedii taky.
I to, kdo studenty k tomu naváděl :

Fáma o „studeném plameni“

Vysoce postavený komunistický funkcionář Vilém Nový pronášel lživé teorie o Palachově smrti a motivaci jeho činu. Palach byl podle Nového vylosován jako první ze studentské skupiny „Pětice smrti“. Nechtěl se zabít, nýbrž pouze polít chemikálií způsobující „studený plamen“ (oheň, který nepálí), a tímto protestem destabilizovat situaci ve společnosti. Chemikálie mu však přimíchali ostatní členové skupiny do hořlaviny příliš malé množství, proto utrpěl smrtelné popáleniny.^[15] K této formě protestu měli studenty navést Luděk Pachman, Vladimír Škutina, Pavel Kohout, Emil Zátopek a Lubomír Holeček.^[15] Ti na Nového podali žalobu na ochranu osobnosti (Zátopek ji později stáhl). Další žalobu podala Palachova matka Libuše Palachová, zastupovaná advokátkou Dagmar Burešovou. Soudkyně Jarmila Ortová obě žaloby zamítla se zdůvodněním, že Nový měl nejen právo, ale dokonce povinnost kritizovat Palachův čin.^[16]

zarážejí mě i jména jako Kohout a Zátopek. Jak se takovíto lidé dostali k o 20 let mladšímu Palachovi?
Nejvíc mi do té sestavy nesedí ten Zátopek. To byl sportovec. To se běžně stýkal se spisovateli a aktivisty?
A celé se to ututlalo, protože komanči Zátopka potřebovali pro reprezentaci????

A ta soudkyně Ortobá, není to nějaká příbuzná toho aktivisty z Kliniky Jakuba Orta?

O Zátopkovi i Pachmanovi byl  jejich postoj k režimu normalizace známý.
Byl tam ale zřejmě status vzájemného "neútočení".
Zátopek chtěl závodit ve světě a stát chtěl mít své vítěze...

Jinak spisovatelé ( Kohout, Vaculík, Štětina, Procházka, Havel-) byly známé postavy Pražského jara-.
Měli ke studentům hoodně blízko, vycházel časopis MY 67, taky "Co si o tom myslíte vy ","Mladý svět atd.

Konec cenzury, který prosadil Svaz spisovatelů na svém sjezdu,  přijala mládež  a studenti s nadšením

No to jsem i slyšela, ale nikdy mě nenapadlo, že se osobně stýkaj. Pořád jsem to brala tak, že jedni někde píšou a druzí na úplně jiném místě to čtou. Ale přímá osobní spolupráce? A to chodili studenti do jejich bytů nebo oni za studentama na koleje? Nebo měli nějaké jiné doupě - hospodu...???

Spisovatelé chodili na fakulty přednášet, odjakživa, v těchto letech ještě víc, zvlášť na Filos.fakultu , taky pořádali společné besedy se studenty, někdy ale chodili stuidenti i  do bytů spisovatelů- třeba se poradit o aktuálním článku do nějakého časopisu.
(To by možná přesně věděla např. Lenka Procházková, i když byla tehdy malá,
jak studenti chodili za jejím otcem domů , ale i za jinými- Vaculíkem, Kohoutem... )

Hypatia napsal:

Cherry napsal:

Hypatia napsal:

Cherry napsal:

Hypatia napsal:

haslerka napsal:

Hypatia napsal:http://www.rukojmi.cz/clanky/domaci-politika/870-jan-palach-absolutni-sebeobetovani-jako-memento-pro-nas-vsechny-opravdu-nezbytnost

Dlouho jsem od Olšera nic nečetla.




A pokud v Palachově aktu přeci jen hrál roli milostný vztah, možná chtěl zabít dvě mouchy jednou ranou. Být politicky činný a probudit lidi (podle mě fakt netušil, že to bude skutečné) a zároveň udělat dojem na svou milou.

Přesně to si myslím.

Chtěl svou lásku něčím ohromit.

Nechtěl myslím umřít.


Jenže pak už mu bylo blbý přiznat úplnou pravdu.  Radši tedy zemřel jako hrdina než psychicky labilní kluk.

Jj, přesně.

Tohle je na Wikipedii taky.
I to, kdo studenty k tomu naváděl :

Fáma o „studeném plameni“

Vysoce postavený komunistický funkcionář Vilém Nový pronášel lživé teorie o Palachově smrti a motivaci jeho činu. Palach byl podle Nového vylosován jako první ze studentské skupiny „Pětice smrti“. Nechtěl se zabít, nýbrž pouze polít chemikálií způsobující „studený plamen“ (oheň, který nepálí), a tímto protestem destabilizovat situaci ve společnosti. Chemikálie mu však přimíchali ostatní členové skupiny do hořlaviny příliš malé množství, proto utrpěl smrtelné popáleniny.^[15] K této formě protestu měli studenty navést Luděk Pachman, Vladimír Škutina, Pavel Kohout, Emil Zátopek a Lubomír Holeček.^[15] Ti na Nového podali žalobu na ochranu osobnosti (Zátopek ji později stáhl). Další žalobu podala Palachova matka Libuše Palachová, zastupovaná advokátkou Dagmar Burešovou. Soudkyně Jarmila Ortová obě žaloby zamítla se zdůvodněním, že Nový měl nejen právo, ale dokonce povinnost kritizovat Palachův čin.^[16]

zarážejí mě i jména jako Kohout a Zátopek. Jak se takovíto lidé dostali k o 20 let mladšímu Palachovi?
Nejvíc mi do té sestavy nesedí ten Zátopek. To byl sportovec. To se běžně stýkal se spisovateli a aktivisty?
A celé se to ututlalo, protože komanči Zátopka potřebovali pro reprezentaci????

A ta soudkyně Ortobá, není to nějaká příbuzná toho aktivisty z Kliniky Jakuba Orta?

Kromě toho nějakého Holečka ta čtyři jména figurovala právě na začátku Pražského jara, nejvíc právě Škutina, Kohout ( spolu s Havlem, Vaculíkem a Procházkou).

Soudkyně Ortová by mohla  být toho nedostud. evang.kněze z Kliniky jeho prababička z otcovy strany

Nikdy jsem neslyšela spojení E. Zátopek a Pražské jaro.

Hypatia napsal:

Cherry napsal:

Hypatia napsal:

Cherry napsal:

Hypatia napsal:

haslerka napsal:

Hypatia napsal:http://www.rukojmi.cz/clanky/domaci-politika/870-jan-palach-absolutni-sebeobetovani-jako-memento-pro-nas-vsechny-opravdu-nezbytnost

Dlouho jsem od Olšera nic nečetla.




A pokud v Palachově aktu přeci jen hrál roli milostný vztah, možná chtěl zabít dvě mouchy jednou ranou. Být politicky činný a probudit lidi (podle mě fakt netušil, že to bude skutečné) a zároveň udělat dojem na svou milou.

Přesně to si myslím.

Chtěl svou lásku něčím ohromit.

Nechtěl myslím umřít.


Jenže pak už mu bylo blbý přiznat úplnou pravdu.  Radši tedy zemřel jako hrdina než psychicky labilní kluk.

Jj, přesně.

Tohle je na Wikipedii taky.
I to, kdo studenty k tomu naváděl :

Fáma o „studeném plameni“

Vysoce postavený komunistický funkcionář Vilém Nový pronášel lživé teorie o Palachově smrti a motivaci jeho činu. Palach byl podle Nového vylosován jako první ze studentské skupiny „Pětice smrti“. Nechtěl se zabít, nýbrž pouze polít chemikálií způsobující „studený plamen“ (oheň, který nepálí), a tímto protestem destabilizovat situaci ve společnosti. Chemikálie mu však přimíchali ostatní členové skupiny do hořlaviny příliš malé množství, proto utrpěl smrtelné popáleniny.^[15] K této formě protestu měli studenty navést Luděk Pachman, Vladimír Škutina, Pavel Kohout, Emil Zátopek a Lubomír Holeček.^[15] Ti na Nového podali žalobu na ochranu osobnosti (Zátopek ji později stáhl). Další žalobu podala Palachova matka Libuše Palachová, zastupovaná advokátkou Dagmar Burešovou. Soudkyně Jarmila Ortová obě žaloby zamítla se zdůvodněním, že Nový měl nejen právo, ale dokonce povinnost kritizovat Palachův čin.^[16]

zarážejí mě i jména jako Kohout a Zátopek. Jak se takovíto lidé dostali k o 20 let mladšímu Palachovi?
Nejvíc mi do té sestavy nesedí ten Zátopek. To byl sportovec. To se běžně stýkal se spisovateli a aktivisty?
A celé se to ututlalo, protože komanči Zátopka potřebovali pro reprezentaci????

A ta soudkyně Ortobá, není to nějaká příbuzná toho aktivisty z Kliniky Jakuba Orta?

O Zátopkovi i Pachmanovi byl  jejich postoj k režimu normalizace známý.
Byl tam ale zřejmě status vzájemného "neútočení".
Zátopek chtěl závodit ve světě a stát chtěl mít své vítěze...

Jinak spisovatelé ( Kohout, Vaculík, Štětina, Procházka, Havel-) byly známé postavy Pražského jara-.
Měli ke studentům hoodně blízko, vycházel časopis MY 67, taky "Co si o tom myslíte vy ","Mladý svět atd.

Konec cenzury, který prosadil Svaz spisovatelů na svém sjezdu,  přijala mládež  a studenti s nadšením

No to jsem i slyšela, ale nikdy mě nenapadlo, že se osobně stýkaj. Pořád jsem to brala tak, že jedni někde píšou a druzí na úplně jiném místě to čtou. Ale přímá osobní spolupráce? A to chodili studenti do jejich bytů nebo oni za studentama na koleje? Nebo měli nějaké jiné doupě - hospodu...???

Cherry napsal:

Hypatia napsal:

Cherry napsal:

Hypatia napsal:

haslerka napsal:

Hypatia napsal:http://www.rukojmi.cz/clanky/domaci-politika/870-jan-palach-absolutni-sebeobetovani-jako-memento-pro-nas-vsechny-opravdu-nezbytnost

Dlouho jsem od Olšera nic nečetla.




A pokud v Palachově aktu přeci jen hrál roli milostný vztah, možná chtěl zabít dvě mouchy jednou ranou. Být politicky činný a probudit lidi (podle mě fakt netušil, že to bude skutečné) a zároveň udělat dojem na svou milou.

Přesně to si myslím.

Chtěl svou lásku něčím ohromit.

Nechtěl myslím umřít.


Jenže pak už mu bylo blbý přiznat úplnou pravdu.  Radši tedy zemřel jako hrdina než psychicky labilní kluk.

Jj, přesně.

Tohle je na Wikipedii taky.
I to, kdo studenty k tomu naváděl :

Fáma o „studeném plameni“

Vysoce postavený komunistický funkcionář Vilém Nový pronášel lživé teorie o Palachově smrti a motivaci jeho činu. Palach byl podle Nového vylosován jako první ze studentské skupiny „Pětice smrti“. Nechtěl se zabít, nýbrž pouze polít chemikálií způsobující „studený plamen“ (oheň, který nepálí), a tímto protestem destabilizovat situaci ve společnosti. Chemikálie mu však přimíchali ostatní členové skupiny do hořlaviny příliš malé množství, proto utrpěl smrtelné popáleniny.^[15] K této formě protestu měli studenty navést Luděk Pachman, Vladimír Škutina, Pavel Kohout, Emil Zátopek a Lubomír Holeček.^[15] Ti na Nového podali žalobu na ochranu osobnosti (Zátopek ji později stáhl). Další žalobu podala Palachova matka Libuše Palachová, zastupovaná advokátkou Dagmar Burešovou. Soudkyně Jarmila Ortová obě žaloby zamítla se zdůvodněním, že Nový měl nejen právo, ale dokonce povinnost kritizovat Palachův čin.^[16]

zarážejí mě i jména jako Kohout a Zátopek. Jak se takovíto lidé dostali k o 20 let mladšímu Palachovi?
Nejvíc mi do té sestavy nesedí ten Zátopek. To byl sportovec. To se běžně stýkal se spisovateli a aktivisty?
A celé se to ututlalo, protože komanči Zátopka potřebovali pro reprezentaci????

A ta soudkyně Ortobá, není to nějaká příbuzná toho aktivisty z Kliniky Jakuba Orta?

O Zátopkovi i Pachmanovi byl  jejich postoj k režimu normalizace známý.
Byl tam ale zřejmě status vzájemného "neútočení".
Zátopek chtěl závodit ve světě a stát chtěl mít své vítěze...

Jinak spisovatelé ( Kohout, Vaculík, Štětina, Procházka, Havel-) byly známé postavy Pražského jara-.
Měli ke studentům hoodně blízko, vycházel časopis MY 67, taky "Co si o tom myslíte vy ","Mladý svět atd.

Konec cenzury, který prosadil Svaz spisovatelů na svém sjezdu,  přijala mládež  a studenti s nadšením

Cherry napsal:

Hypatia napsal:

Cherry napsal:

Hypatia napsal:

haslerka napsal:

Hypatia napsal:http://www.rukojmi.cz/clanky/domaci-politika/870-jan-palach-absolutni-sebeobetovani-jako-memento-pro-nas-vsechny-opravdu-nezbytnost

Dlouho jsem od Olšera nic nečetla.




A pokud v Palachově aktu přeci jen hrál roli milostný vztah, možná chtěl zabít dvě mouchy jednou ranou. Být politicky činný a probudit lidi (podle mě fakt netušil, že to bude skutečné) a zároveň udělat dojem na svou milou.

Přesně to si myslím.

Chtěl svou lásku něčím ohromit.

Nechtěl myslím umřít.


Jenže pak už mu bylo blbý přiznat úplnou pravdu.  Radši tedy zemřel jako hrdina než psychicky labilní kluk.

Jj, přesně.

Tohle je na Wikipedii taky.
I to, kdo studenty k tomu naváděl :

Fáma o „studeném plameni“

Vysoce postavený komunistický funkcionář Vilém Nový pronášel lživé teorie o Palachově smrti a motivaci jeho činu. Palach byl podle Nového vylosován jako první ze studentské skupiny „Pětice smrti“. Nechtěl se zabít, nýbrž pouze polít chemikálií způsobující „studený plamen“ (oheň, který nepálí), a tímto protestem destabilizovat situaci ve společnosti. Chemikálie mu však přimíchali ostatní členové skupiny do hořlaviny příliš malé množství, proto utrpěl smrtelné popáleniny.^[15] K této formě protestu měli studenty navést Luděk Pachman, Vladimír Škutina, Pavel Kohout, Emil Zátopek a Lubomír Holeček.^[15] Ti na Nového podali žalobu na ochranu osobnosti (Zátopek ji později stáhl). Další žalobu podala Palachova matka Libuše Palachová, zastupovaná advokátkou Dagmar Burešovou. Soudkyně Jarmila Ortová obě žaloby zamítla se zdůvodněním, že Nový měl nejen právo, ale dokonce povinnost kritizovat Palachův čin.^[16]

zarážejí mě i jména jako Kohout a Zátopek. Jak se takovíto lidé dostali k o 20 let mladšímu Palachovi?
Nejvíc mi do té sestavy nesedí ten Zátopek. To byl sportovec. To se běžně stýkal se spisovateli a aktivisty?
A celé se to ututlalo, protože komanči Zátopka potřebovali pro reprezentaci????

A ta soudkyně Ortobá, není to nějaká příbuzná toho aktivisty z Kliniky Jakuba Orta?

Kromě toho nějakého Holečka ta čtyři jména figurovala právě na začátku Pražského jara, nejvíc právě Škutina, Kohout ( spolu s Havlem, Vaculíkem a Procházkou).

Soudkyně Ortová by mohla  být toho nedostud. evang.kněze z Kliniky jeho prababička z otcovy strany

Hypatia napsal:

Cherry napsal:

Hypatia napsal:

haslerka napsal:

Hypatia napsal:http://www.rukojmi.cz/clanky/domaci-politika/870-jan-palach-absolutni-sebeobetovani-jako-memento-pro-nas-vsechny-opravdu-nezbytnost

Dlouho jsem od Olšera nic nečetla.




A pokud v Palachově aktu přeci jen hrál roli milostný vztah, možná chtěl zabít dvě mouchy jednou ranou. Být politicky činný a probudit lidi (podle mě fakt netušil, že to bude skutečné) a zároveň udělat dojem na svou milou.

Přesně to si myslím.

Chtěl svou lásku něčím ohromit.

Nechtěl myslím umřít.


Jenže pak už mu bylo blbý přiznat úplnou pravdu.  Radši tedy zemřel jako hrdina než psychicky labilní kluk.

Jj, přesně.

Tohle je na Wikipedii taky.
I to, kdo studenty k tomu naváděl :

Fáma o „studeném plameni“

Vysoce postavený komunistický funkcionář Vilém Nový pronášel lživé teorie o Palachově smrti a motivaci jeho činu. Palach byl podle Nového vylosován jako první ze studentské skupiny „Pětice smrti“. Nechtěl se zabít, nýbrž pouze polít chemikálií způsobující „studený plamen“ (oheň, který nepálí), a tímto protestem destabilizovat situaci ve společnosti. Chemikálie mu však přimíchali ostatní členové skupiny do hořlaviny příliš malé množství, proto utrpěl smrtelné popáleniny.^[15] K této formě protestu měli studenty navést Luděk Pachman, Vladimír Škutina, Pavel Kohout, Emil Zátopek a Lubomír Holeček.^[15] Ti na Nového podali žalobu na ochranu osobnosti (Zátopek ji později stáhl). Další žalobu podala Palachova matka Libuše Palachová, zastupovaná advokátkou Dagmar Burešovou. Soudkyně Jarmila Ortová obě žaloby zamítla se zdůvodněním, že Nový měl nejen právo, ale dokonce povinnost kritizovat Palachův čin.^[16]

zarážejí mě i jména jako Kohout a Zátopek. Jak se takovíto lidé dostali k o 20 let mladšímu Palachovi?
Nejvíc mi do té sestavy nesedí ten Zátopek. To byl sportovec. To se běžně stýkal se spisovateli a aktivisty?
A celé se to ututlalo, protože komanči Zátopka potřebovali pro reprezentaci????

A ta soudkyně Ortobá, není to nějaká příbuzná toho aktivisty z Kliniky Jakuba Orta?

Hypatia napsal:

Cherry napsal:

Hypatia napsal:

haslerka napsal:

Hypatia napsal:http://www.rukojmi.cz/clanky/domaci-politika/870-jan-palach-absolutni-sebeobetovani-jako-memento-pro-nas-vsechny-opravdu-nezbytnost

Dlouho jsem od Olšera nic nečetla.




A pokud v Palachově aktu přeci jen hrál roli milostný vztah, možná chtěl zabít dvě mouchy jednou ranou. Být politicky činný a probudit lidi (podle mě fakt netušil, že to bude skutečné) a zároveň udělat dojem na svou milou.

Přesně to si myslím.

Chtěl svou lásku něčím ohromit.

Nechtěl myslím umřít.


Jenže pak už mu bylo blbý přiznat úplnou pravdu.  Radši tedy zemřel jako hrdina než psychicky labilní kluk.

Jj, přesně.

Tohle je na Wikipedii taky.
I to, kdo studenty k tomu naváděl :

Fáma o „studeném plameni“

Vysoce postavený komunistický funkcionář Vilém Nový pronášel lživé teorie o Palachově smrti a motivaci jeho činu. Palach byl podle Nového vylosován jako první ze studentské skupiny „Pětice smrti“. Nechtěl se zabít, nýbrž pouze polít chemikálií způsobující „studený plamen“ (oheň, který nepálí), a tímto protestem destabilizovat situaci ve společnosti. Chemikálie mu však přimíchali ostatní členové skupiny do hořlaviny příliš malé množství, proto utrpěl smrtelné popáleniny.^[15] K této formě protestu měli studenty navést Luděk Pachman, Vladimír Škutina, Pavel Kohout, Emil Zátopek a Lubomír Holeček.^[15] Ti na Nového podali žalobu na ochranu osobnosti (Zátopek ji později stáhl). Další žalobu podala Palachova matka Libuše Palachová, zastupovaná advokátkou Dagmar Burešovou. Soudkyně Jarmila Ortová obě žaloby zamítla se zdůvodněním, že Nový měl nejen právo, ale dokonce povinnost kritizovat Palachův čin.^[16]

zarážejí mě i jména jako Kohout a Zátopek. Jak se takovíto lidé dostali k o 20 let mladšímu Palachovi?
Nejvíc mi do té sestavy nesedí ten Zátopek. To byl sportovec. To se běžně stýkal se spisovateli a aktivisty?
A celé se to ututlalo, protože komanči Zátopka potřebovali pro reprezentaci????

A ta soudkyně Ortobá, není to nějaká příbuzná toho aktivisty z Kliniky Jakuba Orta?