Cherry napsal: Cherry napsal: Hypatia napsal:Tak takto jsem o tom nikdy nepřemýšlela. A ani jsem nikdy nikoho neslyšela o emigraci takto mluvit. Vždy to byly jen superlativy.
Buď si to nechtěli přiznat, nebo se podle toho dá poznat opravdový cit k vlasti?
V podstatě při návratu to bude asi stejné jako kdyby sem emigrovali.
A srovnání krasavce Kundery s Havlem.... Porovnávat by se měly věci aspoň podobné úrovně
O inteligenci nemluvě.
To máš naprosto pravdu.
Tady je další úryvek z vyjádření Věry Kunderové. Taky zajímavé, ostatně jako celý článek , např.komu a jak vadil Kundera, na PL.
Ani na Rusy prý nemůže nadávat tak, jak se to děje v Čechách. „Pamatuju si, jak jdu 21. srpna z televizního vysílání Bartolomějskou ulicí, byla plná tanků a vojenských vozidel, a najednou mne jeden z těch vojáků, mladý kluk, možná ani ne dvacet let, chytí a zatáhne do domu a zavře dveře. Já si říkám, tak šmitec, tak takhle skončím, někde zabitá v průjezdu, ale ten kluk mi vrazil do ruky horu letáků a říká: ‚Dlja tvoju mať‘ a já tam čtu v azbuce něco jako: „‘y nevíme, kde jsme, my jsme si mysleli, že jedeme do Německa, my jsme tohle nechtěli.‘ Ten kluk riskoval život! Kdyby si toho všimli, tak by ho na místě zastřelili. Já je nenáviděla, pochopitelně, ale když se ti přihodí něco takového, tak si najednou uvědomíš, že nic není černobílý. Nic není černý, nebo bílý, jak vy si tam myslíte, všechno je šedivé.“
A tohle jsem si taky nemohla nechat pro sebe jako další část povídání s Věrou Kunderovou.
Říká tady otevřeně, co my jsme více méně tušili jak to bylo s Václavem
"Na Hrad !" ( Studenti v roli užitečných idiotů...?")
Odpověděla také na dotaz, proč se do bývalé vlasti nevrátili. Jednak prý kvůli novinářům, které si ve Francii drželi od těla, ale v Čechách by to prý nešlo. „Potom kvůli disidentům, kteří se dostali k moci a kteří nás nenáviděli. Z toho jsme měli obavy. A když vyšla ta odpornost o Milanovi v Respektu, už to vůbec nešlo. Tehdy jsem si poprvé uvědomila nemožnost návratu.
A v tu chvíli se to narodilo. Touha být doma, na svých místech, kam se člověk může schovat, a současně vědomí, že už se nikdy vrátit nemůžu, protože tam jsou naši nepřátelé, kteří chtějí zničit Milana.“ Kunderová naráží na
článek Respektu z roku 2008, Udání Milana Kundery.
Důvody následně vysvětlila:
„To začalo v roce 1976. Rok po naší emigraci, kdy si nás pozval Pavel Tigrid a u oběda řekl:
‚Pane Kundero, nepleťte se do politiky.‘
My jsme na něj koukali vykuleně, proč to říká, protože Milan žádné politické ambice neměl. On chtěl jenom psát.
Teprve později jsme pochopili, co za tím bylo.
Američani, kteří byli napojeni na Tigrida, vybrali jako vůdce protikomunistické opozice Havla a měli obavy, že Milan, který byl v zahraničí tehdy mnohem známější, by chtěl být sám v čele politické opozice."
O tom, že Havel věděl už rok před revolucí, že byl vybrán ( na návrh Tigrida) Američany jako nový prezident, píše nezávisle na vyjádření V.Kunderové i Havlova milenka Vodňanská v knize "Voda, která hoří...
Příjem
» Diskuze
» Diskuze
» Diskuze
» Diskuze
» Diskuze
» Diskuze
» Diskuze
» Diskuze